29. a 30. září 2018 - České nebe v Kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mostě
Po jednom dni odpočinku na Svatého Václava se sbor SMoG opět vrátil na svou pouť České nebe, aby se mohl ve dnech 29. a 30. září účastnit nahrávání v mosteckém Kostele Nanebevzetí Panny Marie. Po běžném rozezpívání se spolu se sbory Entropií, Collegiem hortensie a Ženským komorním sborem z Jirkova odebral na kůr, kde na něj kromě varhan tentokrát čekaly i mikrofony. Následovalo několikahodinové zpívání, které ač nemuselo být vždy úplně zábavné, znamenalo pro SMoG důležitou zkušenost. Při zvěčňování muziky záleží totiž na každičkém detailu a chyby, které jsou během koncertu zanedbatelné, nyní nemohou být přehlíženy. Není proto divu, že nahrávání bylo dlouhé a náročné, avšak pro náš znamenalo další posun kupředu.
A aby se tento hudební týden jaksepatří uzavřel, takřka hned po nedělním nahrávání proběhl dlouho očekávaný koncert České nebe i u nás v Mostě. Hlasivky zpěváků už sice byly trošku opotřebované, na druhou stranu měli muzikanti větší jistotu, že jejich výstup proběhne tak, jak proběhnout má. Navíc pro účinkující ze SMoGu bylo toto vystoupení cenné i v osobní rovině. Konečně si mohli České nebe zazpívat se vší parádou i doma, s čímž se pojil fakt, že se na ně bude moci přijít podívat podstatně více známých a příbuzných než do pražské katedrály.
A tak se tóny oratoria rozlehly 30. září i naším slavným "kostelem na kolečkách". Hudbou opět ožily barevné fresky, prostorem se znovu procházelo tajemno, jež nenápadně usedalo mezi posluchače. Hlasy sólových pěvkyň a sboristů vypravovaly příběhy o českých světcích, o jejich poutích, snahách pomoci lidem, snahách udělat svět lepším místem, o jejich utrpení. I hlasy nástrojů vypravovaly. Jazykem, kterému ne každý dokáže porozumět. Návštěvníci koncertu to však dokázali. Z jejich srdečného potlesku se tetelily duše všech, kteří toho večera ukončili svou čtyřdenní hudební pouť. Zpěváci SMoGu si tak mohou do života nést další úžasný zážitek, jenž v nich všech zanechal nejen hrdost z odvedené práce, ale především útržek oné jedinečné atmosféry, kdy ve zdech historických staveb utichl šum obecenstva a oni byli připraveni svým hlasem vyplnit prostor mezi zdmi. Hlasem, který svou barvou mohl přispět do palety celého výjimečného hudebního díla.
Autoři: Eva Pitáková, 2.S (text), Mgr. Michal Smatana (foto)