20. června 2024 - Dějepisná exkurze - den šestý

Ráno nás čekají Mety a katedrála Saint-Étienne, tedy svatého Štěpána. Proč právě tato stavba? Jednak proto, že má největší vitráže na světě (plocha 6 650 metrů čtverečních ohromí), ale také proto, že jsou zde slavné okenní studie Marca Chagalla, slavného světového výtvarníka. Jeho Studie v modré, žluté i červené barvě nás uchvátí. Katedrála má hodně odlišné prvky od podobných staveb gotiky, jinou orientaci kvůli podloží, jiné průčelí kvůli dostavbě, jiné… no prostě hodně jiné.

V poledne jedeme na Maginotovu linii, na její největší pevnost, na Hackenberg. Tady nám průvodce dělá náš učitel, nejsme totiž první návštěvníci, které tady osobně provádí. Už vstup do podzemí je grandiózní, a když nám učitel uvádí ty miliony tun oceli, betonu, pancířů a vybavení, je je to velice překvapující, kolik peněz a práce bylo věnováno na něco, co stejně nebylo použito. V podzemí je chladno, vlhko, ale je tu k vidění spousta věcí. Vždyť kdo z vás se 65 metrů pod zemí projel několik kilometrů podzemní železnicí? Náš učitel odpovídá na všelijaké dotazy, zaznívají základní údaje o zbraních, taktice, předvedou nám stále fungující výsuvnou dělostřeleckou věž, výstavu uniforem a zbraní i vybavení, které umožňovalo tehdy prožít a bojovat v podzemí dlouhé měsíce. Bylo to zajímavé a my si získané vědomosti zapisujeme do pracovního listu. Dozvídáme se, že stejným vláčkem jel v r. 1940 i Winston Churchill a král Jiří VI. No uznejte, komu se to povede.

Když vystoupíme z vlhkého a studeného podzemí do slunečného dne, je to šok, brýle se zamlží jako v sauně. Ale to krásné teploučko, poprvé za dobu naší exkurze. Škoda, že zítra už vše končí, ale penízky docházejí, je třeba se vrátit domů. Zítra už bude poslední povídání o cestovatelích po historii. Tak…

Autoři: Mgr. Zdeněk Vejražka (text), Mgr. Kamila Pelešková (foto)