5. až 9. června - Septima na LSTK v jižních Čechách

Den první:
Za úporného vedra jsme dorazili do jižních Čech. Očekávajíce bouřku jsme se pustili do urychleného stavění stanů. Ještě jsme se stihli navečeřet, bohužel déšť přišel záhy. Většina z nás byla ve stanu, ostatní se ještě pokoušeli venku zůstat. Každopádně první kemp měl nekompromisní večerku v 22:00, museli jsme tedy jít na kutě.

Den druhý:
Ráno se vyčasilo a slunce zaplnilo oblohu, mráčky téměř zmizeli. Budíček jsme měli nastavený na rozumných 9:00. Po vydatné snídani přijel instruktor a začal vysvětlovat, jak se na kolo sedá. Kolem desáté hodiny jsme projížděli třeboňskými lesy, dýchajíce plnými doušky čerstvý vzduch (ještě čerstvější než ten v Mostě). Po krásné rovince jsme se dostali až do Třeboně akorát v čas oběda. Rozchod trval asi dvě hodinky a každý z nás se najedl dosyta. Cesta zpátky se vlnila a za každou zatáčkou nás překvapil kopeček. Protože jsme třída rychlá, i náš výlet byl rychle za námi. Zbylý čas se nesl v duchu koupání v Pískovně a hraní volejbalu. Po večeři vařené na plynovém vařiči, se každý z nás věnoval jiným věcem. Večerní počasí nám protentokrát přálo, takže jsme se večer mohli socializovat. Samozřejmě večerku jsme opět dodrželi.

Den třetí:
Bubnování kapek bylo naším budíkem. Třetí den byl, co se meteorologických podmínek týče, nejhorší. Na kola nikdo nevyjel. Obědvali jsme pizzu dovezenou ze Suchdolu. Pod altánkem jsme vysušili stany, sbalili se, a odjeli busem do Nového Spolí. Tento kemp se vyznačoval svou přelidněností a volnějšími pravidly. K večeru přestalo pršet, krásně se nám spalo.

Den čtvrtý:
Vodák započal. Každý z nás dostal pádlo a vestu, někdo i sud. Ve dvoučlenných posádkách jsme se vydali vstříc vodáckým dobrodružstvím. První jez skolil jen některé z nás, ten druhý už spolehlivě všechny. Český Krumlov je vnímám jako město krásy, pro nás byl spíš městem teroru. Díky pomoci instruktora a učitelů se nakonec nikomu nic nestalo. Obědvali jsme u Milana, což je taková buranská hospůdka. Hermelín tam mají, ale dobrý. Dopluli jsme přes další jezy až do Zlaté Koruny, malebné vesničky v panenské přírodě. Celý den bylo krásně slunečno. Poslední kemp byl velmi pohodový a vesnička na druhém břehu nabízela spoustu míst k odpočinku, po dlouhém pádlování. Na vršku stál klášter, ze kterého byly slyšet varhany. Den jsme ukončili v příjemném podniku nedaleko od stanů.

Den pátý:
Abychom předešli bouřce, radši jsme si poslední den přivstali. Všechno sbalili a opět do lodi nasedli. Vltava tekla sice stále svižně, ovšem daleko předvídatelněji. Pokud si správně pamatuji, žádný jez nás už nepotkal. Oběd se podával v hospodě u Rybů, měla tematický a střídmý interiér. Plavba byla příjemná, ovšem tří kilometrová cesta na nádraží už ne. Ve vlaku jsme pospávali, konverzovali a bavili se. Myslím, že na vodák ještě dlouho nezapomeneme. :D

Autoři: Pavel Elexa, septima (text), Martin Klein, septima (foto)