16. až 22. června 2019 - Výprava do srdce Katalánska

Měli jsme to štěstí, že jsme se mohli vypravit do jedné z nejrozmanitějších a nejkrásnějších zemí Evropy, co se kultury, tradic a charisma týče. Měli jsme to štěstí vidět ji na vlastní oči a přímo ochutnat místní velmi typickou náturu a velmi uvolněný styl života. Španělské království, perla Středomoří. V následujících řádcích se skrze mé vyprávění a povedené fotky pokusím zprostředkovat zážitky a postřehy, které jsme v uplynulém týdnu nasbírali a které v sobě ukrývá Katalánsko; země v zemi, prosperující severovýchodní cíp vyčnívající vysoko ve stínu slavného Španělska.

Dočkali jsme se. Pro všechny obyvatele našeho nového kolového domova na dalších minimálně 20 hodin skončilo období známkování. A předběžně začaly malé prázdniny, jedeme na dovolenou! Z Mostu vyjíždíme okolo jedné hodiny odpoledne a do katalánského přímořského letoviska vyhlášeného hlavně rušným nočním životem přijíždíme chvíli před polednem druhého dne. Rozlámaní ale spokojení s koncem cesty vystupujeme na španělskou půdu. Lloret de Mar, konkrétně hotel H.TOP Royal Star, náš další domov, tentokrát na dalších pět dní.

Přichází ubytování i první výborný oběd doprovázený lehkým šokem z místní poněkud labužnické atrakce - okny vedoucími přímo do venkovního bazénu, a pěkně pod vodu, ať má člověk při jídle kvalitní výhled. Když už jsme u jídla, to bylo opravdu výborné. Výběr nekonečný, tuny dezertů a různých podivných věcí, které člověk prostě musel ochutnat. Občas ale úsměv na tváři tyhle jídelní loterie nepřinesly. Třeba takové slané a patlavé lívancové cosi, které původně mělo být výbornou sladkou tečkou na závěr. Jak to je, jiný kraj... Celkem jsme měli jeden oběd, tři večeře a čtyři snídaně. Paráda… i výhled byl pokaždé jinak atraktivní.

Odpoledne jsme zamířili k moři, to je přirozeně i tady v Katalánsku mokré a slané. Místní pláže ale přeci jen vynikají jednou zvláštností. Uprostřed osvěžující koupele v moři se na vás náhle řítí velká loď. Panicky utíkáte z vody a dopravní prostředek v klidu najede až na pláž, spustí most a nechá lidi vystoupit. Poté samozřejmě i nastoupit. A zase ničím nerušený nahodí zpátečku a zmizí za útesy. My jsme si první koupel moc užili, založili první bronzové osady na naších kůžích a poté si i prohlédli město.

Dobré ráno. Dnes jedeme do Barcelony, rozkvetlé duše celé této autonomní oblasti. Cesta tam trvá zhruba jeden krátký výklad naší mírně upovídané průvodkyně Lenky, odbornice na Barcelonu, nebo také hodinu a půl. Už na hranicích velkoměsta je patrné, že je opravdu moc pěkné. Na programu je gotické centrum, pár kostelů, bolavé nohy a rozchod, nebo spíše kvapný pochod na jídlo a zpět. Užíváme si město, které je plné zeleně, překrásných staveb a lidí. Španělský klid a velmi rušná dnešní doba dohromady dokreslují atmosféru, která je k nezaplacení.

Po obědě Barcelonu opouštíme a nabíráme kurz směr horský masiv resp. klášter Montserrat. Tohle místo na mě zapůsobilo už z autobusu, když jsme se k němu blížili. A udělalo to znovu, hned co jsem vystoupil. Věřím, že všichni to vnímali úplně stejně. Z mírně kopcovaté přímořské krajiny najednou vyrostl hubený zhruba 12km dlouhý a 1200m vysoký masiv, v němž se schovává klášter. Autobusem se dá vyjet až nahoru a v klidu zaparkovat mezi dalších asi 20 kolegů. Mimo jiné sem jezdí vlak, vede lanovka a taková ta nahnutá krabice petřínského typu. Jsme rozděleni do dvou jazykových skupin, tedy na anglickou a španělskou část, každá skupina si se svým průvodcem prochází klášter. Poté jsme osahali černě zbarvenou pannu Marii a odjeli zpět do hotelu.

Středa, střed zájezdu, střed mezi dvěma dny v Barceloně, průjezd středem Katalánska. Tak nějak. Na programu nejprve muzeum Salvadora Dalího ve Figueres. Zajímavý pán, který tvořil zajímavá díla. Trochu chlípník, ale asi mu jeho výtvory dávaly smysl. Ti ostatní se ho tam pouze snaží najít, dokonce tomu i dali jméno. Surrealismus - něco jako absolutně netuším, ale ano, velmi zajímavé. Pro ilustraci muž s bagetou na hlavě nebo rozteklé hodiny. Pokračujeme prohlídkou středověkého městečka Besalú, ohraničeného kamennými hradbami se vstupem po nádherném mostě. Pohádka pro oči. Další přesun, tentokrát do města Girona. Kromě fotbalového klubu jsem neznal z města nic, a tak jsem byl zvědavý, co přinese. Krásné malebné uličky, nádherný chrám a skvělé fotky. Sužováni vedrem se vracíme do hotelu.

Další dávka Barcelony? Ano, prosím. Ještě hezčí, než ta první. Začínáme dlouhým rozchodem po La Rambla, nejznámější místní ulici. Tady má zážitky každý jiné, ale vyzdvihnu obrovský trh, na kterém se dalo koupit vše čerstvé od ovoce přes zeleninu až po maso. Úžasný zážitek. Po samostatném objevování města přijíždíme k Poble Espanyol - španělské vesnici. Malé městečko se zmenšeninami nejhezčích staveb celého Španělska, postavené při příležitosti Světové výstavy 1929. Další zastávka je před svatyní Sagrada Família. Tohle místo nejde popsat slovy. Jak poznamenala paní průvodkyně, bezčasové místo plné historie, kultury, myšlenek, duchovna a moderní architektury spojené se středověkým vzorem katedrál. Nezapomenutelné. Ještě v šoku z této stavby přejíždíme k Plaça d'Espanya a Národnímu paláci, kde večer probíhá show s fontánou, na kterou přichází opravdu hodně lidí. Také nádherný zážitek.

Poslední den, loučení se Španělskem začíná v letovisku Blanes, kde jsme navštívili botanickou zahradu, ve které mě více než rostliny zajímal úchvatný výhled na moře a malebnou zátoku. Poté jsme zamířili do města, kde se někteří vykoupali, někteří najedli a společně se poté všichni odebrali na loď. Jo na takovou, o které už jsem tu mluvil. Bořili jsme se po cestě do pláží mezi lidi a užívali si plavbu po moři do dalšího letoviska, Tossy de Mar, kde nás čekal jen menší rozchod a prohlídka města. Poté už jsme všichni zničeni vedrem nastoupili do autobusu a dál už zbývala jen cesta zpět.

Tak a to je vše. Naše španělské putování. Ve zkratce, vždyť víte. Za tuhle skvělou zkušenost patří poděkování všem profesorům, jmenovitě paní Korcové, panu Přenosilovi a panu Haviarovi, že se nebáli a vyjeli s námi takhle daleko. Celou cestu s námi jela také paní průvodkyně Soňa, chodící všeobecný přehled. Této velmi příjemné paní patří poděkování za obohacující komentáře a zkušenosti, které výlet dělaly zajímavějším. Moc jsme si to užili a těšíme se na další zájezd!

Autoři: Dominik Duffek, sexta (text), Vít Knobloch, septima (foto), Mgr. Pavlína Korcová (foto), Mgr. Jakub Haviár (foto)