26. až 31. května 2019 - LSTK 3.A
Toho, o čem jsme už od prváku častokrát mluvili, jsme se konečně dočkali. Vodácký, a zároveň cyklistický kurz započal v neděli 26. května na mosteckém nádraží. V dobré náladě jsme byli připraveni ochutit krásy přírody Jižních Čech.
Cesta to byla vskutku dlouhá, téměř šest hodin cesty vlakem a několik přestupů nás ale přesto nezastavily a my dorazili na místo. Následovala stavba našich stanových obydlí a tábořiště.
Kvůli ne dvakrát přátelské předpovědi počasí, která hlásila nízké teploty a naopak velké množství srážek, jsme první dva dny věnovali vodácké části kurzu. Poměrně mladý instruktor Honza nás seznámil se správnou manipulací pádel, technikami pohybu na vodě, ale také i s bezpečnostními riziky, které voda přináší. Pro začátek jsme trénovali na klidné hladině suchdolského rybníku, druhý den jsme se utkali s větším nepřítelem, a to proudem samotné Lužnice.
Druhou částí našeho kurzu tvořila cykloturistika, kterou jsme patřičně využili na důkladnější průzkum Suchdola a jeho okolí. Vzhledem k nepřízni počasí jsme museli ale opět pozměnit plán. Středeční den nevyzýval k velkým tůrám, tudíž jsme se vyrazili na kratší cyklostezku (která nás překvapivě po dalších úpravách zavedla do zdejšího supermarketu). Čtvrtek (čili poslední den pravého výcviku na kolech) jsme přijali výzvu o něco větší - urazili jsme několik desítek kilometrů do samotného kulturního města naší republiky - Třeboně - kde samozřejmě následoval circa dvouhodinový rozchod.
Páteční ráno pro nás započalo opravdu brzy, budíček zvonil už okolo půl šesté. Vše se patřičně zabalilo, poklidilo, a my vyrazili opět do našich domovů.
Celkově hodnotím já (a nepochybně i zbytek třídy, který se zúčastnil) týdenní kurz jako vydařený, fyzicky namáhavý, ale zároveň i jako odpočinkový. I když se s námi počasí nechtělo dvakrát úplně kamarádit, dokázali jsme si poradit, přizpůsobit se, a hlavně - stmelit partu lidí, kterou už brzy čeká finále jejich středoškolských životů.
Autoři: Zbyšek Klimpl, 3.A (text), Mgr. Karla Trefná (foto)