28. listopadu 2017 - Předvánoční zpívání pro Astru
Tak, jak už je u nás každopůlročním zvykem zpívat v Astře pro radost babičkám a dědečkům a tím to i spojit s generálkou na náš koncert, tak i tento půlrok jsme se za nimi vydali zpříjemnit jim odpoledne a dostat je do vánoční atmosféry.
Ve 13:30 jsme se sešli před penzionem Astra, odkud jsme šli společně dovnitř. Tam kluci sestavili piano a vše připravili. My ostatní jsme byli mile přivítáni jednou ze zaměstnankyň, která nám nabídla čaj, kávu a slané krekry.
Když vše bylo postaveno a připraveno, mohli jsme se jít rozezpívat a vyřešit organizační záležitosti. I když jsme na zkoušku měli hodinu, uteklo to tak rychle, že jsme se stihli rozezpívat a zkusit 2 písničky.
V 15:00 vše odstartovalo. Jako tradičně jsme začaly, jen dívky, písní Ave Maria, ta k Vánocům neodmyslitelně patří. Další skladby byly zpívány SMoGem Juniorem, kteří byli vážně roztomilí. Bylo vidět i na babičkách a dědečcích, jak sladce na ně koukají a usmívají se. Ne, že my senioři bychom nebyli sladcí, to rozhodně ne, ale bohužel už jsme tu největší cukrovost ztratili. Poté následovaly společné skladby, jako je například Adeste Fideles nebo Raduj se, všecko stvoření. Po chvilce slávy a dlouhém potlesku Juniorům, odešli a zůstali jsme tam jen my, senioři. My pokračovali ve zpěvu našeho repertoáru na koncert do kostela.
Víte, ono vy si asi říkáte, proč chodíme zpívat takto starým lidem, že oni to přece nevnímají, nebo neslyší tak, jak by měli, ale víte… i oni si zaslouží, aby jim někdo udělal radost. Možná ne každý důchodce je z nás nadšený, možná to někdo bere jako otravu a myslí si, že zbytečně moc křičíme, ale z většiny babiček čišela taková radost, viděli jsme, jak na nás koukají a mají i slzičky v očích.
Kdo jiný by jim měl dělat radost než my? Na oplátku jsme od nich dostali sovičky, které sami vyráběli a tím udělali radost oni nám.
Člověk se musí radovat z maličkostí, ať už je to naše zpívání, nebo jejich sovičky - všichni jsme to udělali proto, aby to udělalo radost druhému.
My jsme si koncert neskutečně užili a odcházeli jsme s úsměvem.
Autoři: Markéta Rybínová, 4.C (text), Mgr. Michal Smatana (foto)