30. dubna až 3. května 2019 - Ach ta krásná ŠUMAVA!

Třída kvinta ve dnech 30. 4 až 3. 5 využila uvolněnějšího období v naší škole a vydala se na vícedenní exkurzi po krásách Šumavy. Vybrali jsme si západní cíp Šumavy, tedy okolí města Železná Ruda.

Nebyla to však exkurze obvyklého charakteru. Už způsob dopravy byl poněkud neobyčejný. Celou cestu jsme totiž absolvovali vlakem. To vyžadovalo také zvláštní režim. V úterý 30. dubna jsme vyráželi z mosteckého nádraží v 5:22! Ve vlacích jsme však měli možnost se řádně prospat. Během šestihodinové jízdy jsme přestupovali v Praze, v Klatovech a na posledních 10 km cesty jsme v Nýrsku přestoupili na výlukový autobus. Cílem naší cesty byla malá horská ves Hojsova Stráž a konkrétně chata Šumava, která se stala na 4 dny naším teritoriem. Odpočinek a spaní ovšem nebyly na místě. Ještě tentýž den jsme v odpoledních hodinách vyrazili (s částečnou pomocí veřejné autobusové dopravy) na vrchol Pancíř. Zastihli jsme zde ještě malé ostrůvky sněhu, ale bohužel také zamračené nebe. Výhled tedy nebyl tak excelentní. Z vrcholu jsme se vydali zpět do Hojsovy Stráže.

Další den nás čekaly diamanty Šumavy, Černé a Čertovo jezero. Ze Špičáckého sedla jsme se vydali k tomu většímu z nich, Černému. Zastavil se nám dech při pohledu na vodní hladinu posazenou doprostřed smrkových lesů s fleky sněhové pokrývky. Zde však cesta zdaleka nekončila. Právě za tímto bodem nás čekal největší kopec výpravy (sklon lyžařské sjezdovky, sněhu jak na lyžařské sjezdovce, a kamenů a bláta nespočet). Všichni jsme to zvládli a za odměnu nás čekala dlouhá cesta z kopce k druhému z jezer. Při příchodu nás kromě horského vichru přivítala z vodní hladiny také kachna. Potom už se šlo rovnou do Železné Rudy, kde nás čekal rozchod na oběd, svačinu a nějaké to sladké potěšení v kavárně.

Následující den se nám krásně vyčasilo. Autobusem jsme jeli k vodnímu dílu Nýrsko, kde nás čekala komentovaná prohlídka nádrže a malé vodní elektrárny. Paní průvodkyně nás seznámila i s místní přírodou. Největší část výkladu věnovala bobrům. Po prohlídce jsme si to namířili k zřícenině strážního hrádku Pajrek. Cíl naší cesty byl ve městečku Nýrsko, kde se opět vyhradil nějaký ten čas pro oběd, svačinu a kavárnu, ale i pro nákup špekáčků, které jsme si po návratu na chatu upekli na ohni u táboráku.

Poslední den se nám rozpršelo, před samotným odjezdem jsme využili čas k návštěvě Domu divočiny (Haus zur Wildniss) v bavorském Ludwigsthalu. Dopravili jsme se nejdříve na nádraží Železná Ruda - Alžbětín a z německé části tohoto nádraží jsme vyrazili motoráčkem do Ludwigsthalu. Kromě samotného interaktivního muzea s umělou jeskyní zde bylo mnoho výběhů s divokými zvířaty. Viděli jsme dlouhorohé krávy a vlky (před námi se schovali rysi a divocí koně). Po návratu do Alžbětína jsme plynně pokračovali do Nýrska, Klatov, Plzně až k nám do Mostu.

Celý výlet jsme si náramně užili. Ve volných chvílích se hrály hry a divadelní inscenace na zajímavá témata, u nichž jsme se smíchy za břicha popadali. Tuto krásnou exkurzi si (ale v jiné destinace) rádi zopakujeme i příští rok.

Autoři: Adam Novák, kvinta (text), Tereza Šimková, kvinta (foto)